Accetto, M. (1993). Mraziščna smrečja (Asplenio-Piceetum R. Kuoch 1954 var. geogr. Omphalodes verna var. geogr. nova) v koliševkah Kočevske. Gozdarski vestnik, 51(10), 426–445.
Adorni, M. (2016). La vegetazione legnosa in Emilia. Censimento e analisi delle fitocenosi arboree e arbustive. Istituto per i Beni Artistici Culturali e Naturali della Regione Emilia-Romagna. http://online.ibc.regione.emilia-romagna.it/I/libri/pdf/La_vegetazione_legnosa_in_Emilia.pdf
Angellini, P., Bianco, P., Cardillo, A., Francescato, C., & Oriolo, G. (2009). Gli habitat in Carta della Natura. Schede descrittive degli habitat per la cartografia alla scala 1:50.000. Istituto Superiore per la Protezione e la Ricerca Ambientale. http://www.isprambiente.gov.it/it/pubblicazioni/manuali-e-linee-guida/gli-habitat-in-carta-della-naturaschede-descrittive-degli-habitat-per-la-cartografia-alla-scala-1-50.000
Beger, H. K. E. (1922). Assoziationsstudien in der Waldstufe des Schanfiggs. Mitteilungen aus dem Botanischen Museum der Universität Zürich, 46: 1–148.
Bergmeier, E. (2020). Die Vegetation Deutschlands – eine vergleichende Übersicht der Klassen, Ordnungen und Verbände auf Grundlage der EuroVegChecklist. Tuexenia, 40: 19–32. https://doi.org/10.14471/2020.40.024">https://doi.org/10.14471/2020.40.024
Biondi, E., Blasi, C., Allegrezza, M., Anzellotti, I., Azzella, M. M., Carli, E., Casavecchia, S., Copiz, R., Del Vico, E., Facioni, L., Galdenzi, D., Gasparri, R., Lasen, C., Pesaresi, S., Poldini, L., Sburlino, G., Taffetani, F., Vagge, I., Zitti, S., & Zivkovic, L. (2014). Plant communities of Italy: The Vegetation Prodrome. Plant Biosystems, 148(4), 728–814. https://doi.org/10.1080/11263504.2014.948527">https://doi.org/10.1080/11263504.2014.94852710.1080/11263504.2014.948527
Boeuf, R., Simler, N., Holveck, P., Hum, Ph., Cartier, D., & Ritz, F. (2014). Les végétations forestières d’Alsace. Vol. I. (Textes): Réferentiel des types forestiers du type générique au type élémentaire – Relations entre les stations forestières, les communautés forestières, les habitats et les espèces végétales patrimoniales. Office National de Forêts, Ministère de l’Alimentation, de l’Agriculture et de la Pêche.
Boublík, K., Douda, J., Hédl, R., & Chytrý, M. (2013). Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy (Carpino-Fagetea). In M. Chytrý (ed.), J. Douda, J. Roleček, J. Sádlo, K. Boublík, R. Hédl, M. Vítková, D. Zelený, J. Navrátilová, Z. Neuhäuslová, P. Petřík, J. Kolbek, Z. Lososová, K. Šumberová, R. Hrivnák, D. Michalcová, K. Žáková, J. Danihelka, L. Tichý, V. Zouhar, O. Hájek, & M. Kočí, Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinová vegetace (pp. 193–295). Nakladatelství Academia.
Braun-Branquet, J., Sissingh, G., & Vlieger, J. (1939). Prodromus der Pflanzengesellschaften: Prodrome des Groupements végétaux. Fasz. 6. Klasse der Vaccinio-Piceetea (Nadelholz- und Vaccinienheiden-Verbände der eurosibirisch-nordamerikanischen Region). Comité International du Prodrome Phytosociologique.
Braun-Blanquet, J., Pallmann, H., & Bach, R. (1954). Pflanzensoziologische und bodenkundliche Untersuchungen im Schweizerischen Nationalpark und seinen Nachbarngebieten. II. Vegetation und Böden der Wald- und Zwergstrauchgesellschaften (Vaccinio-Piceetalia). Ergebnisse der wissenschaftlichen Untersuchungen des schweizerischen Nationalparks (Neue Folge), IV, 1–200.
Chifu, T. (2014). Vaccinio-Piceetea Br.-Bl. in Br.-Bl. et al. 1939. In T. Chifu (Ed.), & I. Irimia, Diversitatea fitosociologică a vegetaţiei României. III. Vegetaţia pădurilor şi tufişurilor (pp. 462–510). Institulul European.
Chytrý, M., Tichý, L., Holt, J., & Botta-Dukát, Z. (2002a). Determination of diagnostic species with statistical fidelity measures. Journal of Vegetation Science, 13(1), 79–90. https://doi.org/10.1111/j.1654-1103.2002.tb02025.x">https://doi.org/10.1111/j.1654-1103.2002.tb02025.x10.1111/j.1654-1103.2002.tb02025.x
Chytrý, M., Exner, A., Hrivnák, R., Ujházy, K., Valachovič, M., & Willner, W. (2002b). Context-dependence of diagnostic species: A case study of the central european spruce forests. Folia geobotanica, 37(4), 403–417. https://doi.org/10.1007/BF02803255">https://doi.org/10.1007/BF0280325510.1007/BF02803255
Chytrý, M. (ed.), Douda, J., Roleček, J., Sádlo, J., Boublík, K., Hédl, R., Vítková, M., Zelený, D., Navrátilová, J., Neuhäuslová, Z., Petřík, P., Kolbek, J., Lososová, Z., Šumberová, K., Hrivnák, R., Michalcová, D., Žáková, K., Danihelka, J., Tichý, L., Zouhar, V., Hájek, O., & Kočí, M. (2013a). Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinová vegetace. Nakladatelství Academia.
Chytrý, M., Zelený, D., Navrátilová, J., & Sádlo, J. (2013b). Boreokontinentální jehličnaté lesy (Vaccinio-Piceetea). In M. Chytrý (Ed.), J. Douda, J. Roleček, J. Sádlo, K. Boublík, R. Hédl, M. Vítková, D. Zelený, J. Navrátilová, Z. Neuhäuslová, P. Petřík, J. Kolbek, Z. Lososová, K. Šumberová, R. Hrivnák, D. Michalcová, K. Žáková, J. Danihelka, L. Tichý, V. Zouhar, O. Hájek, & M. Kočí, Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinová vegetace (pp. 380–432). Nakladatelství Academia.
Coldea, G. (2015). Classe Vaccinio-Piceetea Br.-Bl. in Br.-Bl. et al. 1939. In G. Coldea (Ed.), A. Indreica, & A. Oprea, Les associations végétales de Roumanie. Tome 3. Les associations forestiéres et arbustives (pp. 198–238). Presa Universitară Clujeană.
Domin, K. (1923). A Phytogeographical Outline of the Zonal Division in the Western Carpathians, besides some general remarks on the main forest trees. Spisy vydávané Přírodovědeckou fakultou Karlovy university, 1, 1–44.
Dubyna, D. V., Dziuba, T. P., Iemelianova, S. M., Bagrikova, N. O., Borysova, O.V., Borsukevych, L. M., Vynokurov, D. S., Gapon, S. V., Gapon, Yu. V., Davydov, D. A., Dvoretskyi, T. V., Didukh, Ya. P., Zhmud, O. I., Kozyr, M. S., Konishchuk, V. V., Kuzemok, A. A., Pashkevich, N. A., Ryff, L. E., Solomakha, V. A., Felbaba-Klushyna, L. M., Fitsailo, T. V., Chorna, G. A., Chorney, I. I., Shelyag-Sosonko, Yu. R., & Iakushenko, D. M. (2019). Prodromus roslynnosti Ukrajiny. Naukova Dumka.
Ellenberg, H., & Klötzli, F. (1972). Waldgesellschaften und Waldstandorte der Schweiz. Mitteilungen der Schweizerischen Anstallt für das forstliche Versuchswesen, 48(4), 587–930.
Exner, A., Willner, W., & Grabherr, G. (2002). Picea abies and Abies alba forests of the Austrian Alps: Numerical classification and ordination. Folia geobotanica, 37(4), 365–382. https://doi.org/10.1007/BF02803254">https://doi.org/10.1007/BF0280325410.1007/BF02803254
Exner, A. (2007). Piceetalia Pawł. 1928. Eurosibirische Fichten- und Fichten-Tannenwälder. In W. Willner, G. Grabherr (Eds), A. Drescher, Ch. Eichberger, A. Exner, R. F. Wilfried, S. Grabner, P. Heiselmayer, P. Karner, F. Starlinger, N. Sauberer, & G. M. Steiner, Die Wälder und Gebüsche Österreichs: Ein Bestimmungswerk mit Tabellen. 1 Textband (pp. 184–208). Elsevier.
Fajmonová, E. (1983). Cenotické optimum druhov a druhová diferenciácia fytocenóz asociácie Cortuso-Fagetum a Cortuso-Piceetum. Biológia (Bratislava), 38(5), 461–467.
Faško, P., Lapin, M., & Pecho, J. (2008). 20-Year extraordinary climatic period in Slovakia. Meteorologický časopis, 11(3): 99–105. http://www.shmu.sk/sk/?page=31
Fischer, M. A. (ed.), Oswald, K., Adler, W., Gottschlich, G., Englmaier, P., Danner, J., Schuhwerk, F., Hörandl, E., Grims, F., Walter, J., Starmühler, W., Saukel, J., Mrkvicka, A. Ch., Speta, F., Wilhalm, Th., Dietrich, G., Greimler, J., Polatschek, A., Willner, W., Teppner, H., Kästner, A., Gregor, Th., Kirschner, J., Zidorn, Ch. H. W., Schmidt, P. A., Schneeweiß, G. M., Zernig, K., Essl, F., Karrer, G., Hohla, M. Stöhr, O., et al. (2008). Exkursionsflora von Österreich, Liechtenstein und Südtirol: Bestimmungsbuch für alle in Republik Österreich, im Fürstentum Liechtenstein und in der Autonomen Provinz Bozen / Südtirol (Italien) wildwachsenden sowie die wichtigsten kultivierten Gefäßpflanzen (Farnpflanzen und Samenpflanzen) mit Angaben über ihre Ökologie und Verbreitung. Land Oberösterreich, Oberösterreichische Landesmuseen.
Foggi, B., Nardi, E., & Rossi, G. (2001). Nomenclatural notes and typification in Sesleria Scop. (Poaceae). Taxon, 50(4): 1101–1106. https://doi.org/10.2307/1224726">https://doi.org/10.2307/122472610.2307/1224726
Futák, J. (1972). Činitele pôsobiace na rozšírenie rastlín. In J. Bako, J. Berta, O. Ferianc, Z. Feriancová-Masárová, O. Fusán, J. Futák, S. Hejný, A. Jurko, L. Korbel, M. Kurpelová, M. Lukniš (scientific red.), Ľ. Mičian, J. Michalko, Š. Petrovič, Z. Schmidt, E. Šimo, F. Vilček, & M. Zaťko, Slovensko. Príroda (pp. 408–412). Obzor.
Gentile, S. (1995). Vegetazione a Pinus uncinata Mill. var. rostrata Ant. nella catena montuosa dello spartiacque ligure-emiliano. Fitosociologia, 29, 95–101.
Grebenščikov, O., Michalko, J., Hlaváček, A., Zahradníková, K., & Brillová, D. (1956). Geobotanický a floristický náčrt Kubínskej Hole. Biologické práce, 2(5), 1–92.
Hadač, E., & Sofron, J. (1980). Notes on Syntaxonomy of Cultural Forest Communities. Folia geobotanica et phytotaxonomica, 15(3), 245–258. https://doi.org/10.1007/BF02851808">https://doi.org/10.1007/BF0285180810.1007/BF02851808
Hadač, E., Březina, P., Ježek, V., Kubička, J., Hadačová, V., Vondráček, M. et al. (1969). Die Pflanzengesellschaften des Tales „Dolina Siedmich prameňov“ in der Belaer Tatra. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.
Haeupler, H. (1970). Vorschläge zur Abgrenzung der Höhenstufen der Vegetation im Rahmen der Mitteleuropakartierung. Göttinger Floristische Rundbriefe, 4, 3–15.
Hančinský, L. (1977). Príspevok k rekonštrukcii pôvodného rozšírenia lesných spoločenstiev a ich drevinového zloženia na území Tatranského národného parku na podkladoch lesníckej typológie, histórie a onomastiky. Zborník prác o Tatranskom národnom parku, 19, 97–126.
Hartmann, F. K. (1953). Waldgesellschaften der deutschen Mittelgebirge und des Hügellandes: Nach ihren wichtigsten soziologischen und standörtlichen Merkmalen in einer vorläufigen Übersicht zusammengestellt. Umschaudienst des Forschungsausschusses „Landschaftspflege und Landschaftsgestaltung“ der Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 4–6, 139–182.
Hartmann, F. K. (1959). Q. Naturnahe Waldgesellschaften Deutschlands in regionaler und standortökologischer Anordnung (mit Ausnahme des Alpengebietes). In R. Müller (Ed.), H. Beyer, A. Bonnemann, J. Braeuer, K. Christopeit, H. Eberts, K. Evers, R. Geiger, H. Gläser, F. K. Hartmann, D. von Hegel, H.-H., Heitmüller, H. H. Hilf, F. Klose, E. Kussmann, W. V. Laer, E. Mammen, H. Mayer-Wegelin, W. Meyer, F. Nüsslein, J. Oelkers, K. von Raben, M. Reinhold, E. Rohmeder, E. Röhrig, H. Schmidt, F. Schwerdtfeger, J. Speer, G. Speidel, A. Freiherr von Vietinghoff-Riesch, K. F. Wentzel, & W. Wittich, Grundlagen der Forstwirtschaft in Übersicht, Zahl, Tabelle, Regel, Vorschrift, Gesetz (pp. 765–790). M. & H. Schaper.
Hartmann, F. K., & Jahn, G. (1967). Ökologie der Wälder und Landschaften. Band 1. Waldgesellschaften des mitteleuropäischen Gebirgsraumes nördlich der Alpen: Tabellen, Grundlagen und Erläuterungen. Gustav Fischer.
Hennekens, S. M., & Schaminée, J. H. J. (2001). Turboveg, a comprehensive database management system for vegetation data. Journal of Vegetation Science, 12(4), 589–591. https://doi.org/10.2307/3237010">https://doi.org/10.2307/323701010.2307/3237010
Holub, J., & Jirásek, V. (1967). Zur Vereinheitlichung der Terminologie in der Phytogeographie. Folia geobotanica et phytotaxonomica, 2(1), 69–113. https://doi.org/10.1007/BF02851755">https://doi.org/10.1007/BF0285175510.1007/BF02851755
Holub, J., Hejný, S., Moravec, J., & Neuhäusl, R. (1967). Übersicht der höheren Vegetationseinheiten der Tschechoslowakei. Rozpravy Československé akademie věd, Řada matematických a přírodních věd, 77(3), 1–76.
Issler, E. (1926). Les associations végétales des Vosges méridionales et de la Plaine Rhénane avoisinante. Première Partie: Les forêts (fin). Bulletin de la Société d’histoire naturelle de Colmar, Nouvelle série, 19, 1–109.
Issler, E. (1931). Les associations silvatiques haut-rhinoises: Classification sociologique des Forêts du département du Haut-Rhin à l’exclusion du Sundgau et du Jura alsacien (avec une carte). Bulletin de la Société Botanique de France, 73(6), 62–141. https://doi.org/10.1080/00378941.1926.10832847">https://doi.org/10.1080/00378941.1926.1083284710.1080/00378941.1926.10832847
Jahn, G. (1977). Die Fichtenwaldgesellschaften in Europa. In H. Schmidt-Vogt, G. Jahn, & D. Vogellehner, Die Fichte. Band I: Taxonomie Verbreitung Morphologie Ökologie Waldgesellschaften (pp. 468–560). Paul Parey.
Jalas, J., & Suominen, J. (Eds.) (1973). Atlas Florae Europaeae. Distribution of Vascular Plants in Europe. 2. Gymnospermae (Pinaceae to Ephedraceae). The Committee for Mapping the Flora of Europe & Societas Biologica Fennica Vanamo.
Jankovská, V. (1984). Late Glacial Finds of Pinus cembra L. in the Lubovnianská kotlina Basin. Folia geobotanica et phytotaxonomica, 19(3), 323–325. https://doi.org/10.1007/BF02853098">https://doi.org/10.1007/BF0285309810.1007/BF02853098
Jankovská, V. (1991). Vývoj vegetačního krytu podtatranských kotlin od konce doby ledové po současnost. Zborník prác o Tatranskom národnom parku, 31, 73–84.
Jankovská, V., Chromy, P., & Nižnianská, M. (2002). Šafárka – first palaeobotanical data of the character of Last Glacial vegetation and landscape in the West Carpathians (Slovakia). Acta Palaeobotanica, 42(1), 39–50.
Jankovská, V., Baroň, I., Nývlt, D., Krejčí, O., & Krejčí, V. (2018). Last Glacial to Holocene vegetation succession recorded in polyphase slope-failure deposits on the Maleník Ridge, Outer Western Carpathians. Quaternary International, 470 (Part A), 38–52. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2017.10.048">https://doi.org/10.1016/j.quaint.2017.10.04810.1016/j.quaint.2017.10.048
Jarolímek, I., Šibík, J., Hegedüšová, K., Janišová, M., Kliment, J., Kučera, P., Májeková, J., Michálková, D., Sadloňová, J., Šibíková, I., Škodová, I., Uhlířová, J., Ujházy, K., Ujházyová, M., Valachovič, M., & Zaliberová, M. (2008a). A list of vegetation units of Slovakia. In I. Jarolímek, & J. Šibík (Eds.), Diagnostic, constant and dominant species of the higher vegetation units of Slovakia (pp. 295–329). VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.
Jarolímek, I., Šibík, J., Tichý, L., & Kliment, J. (2008b). Diagnostic, constant and dominant species of the higher veegtation units of Slovakia. In I. Jarolímek, J. Šibík (Eds.), K. Hegedüšová, M. Janišová, J. Kliment, P. Kučera, J. Májeková, D. Michálková, J. Sadloňová, I. Šibíková, I. Škodová, J. Uhlířová, K. Ujházy, M. Ujházyová, M. Valachovič, & M. Zaliberová, Diagnostic, constant and dominant species of the higher vegetation units of Slovakia (pp. 9–294). VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.
Jäger, E. J. (Ed.), Arndt, St., Bräutigam, S., Buttler, K. P., Fischer, M. A., Fröhner, S. E., Gerstberger, P., Gutte, P., Hand, R., Hanelt, P., Henker, H., Jage, H., Jeßen, St., Kirschner, J., Krisch, H., Kutzelnigg, H., Müller, F., Pistrick, K., Polatschek, A., Pusch, J., Rostanski, K., Schmidt, P. A., Scholz, H., Stolle, J., Uhlemann, I., Vitek, E., Weber, H. E., Welk, E., Wiegler, G., Wisskirchen, R., Mahn, E.-G., Zech, H., Mörchen, G., Fukarek, L., Stein, B., & Kästner, A. (2017). Rothmaler – Exkursionsflora von Deutschland. Gefäßpflanzen: Grundband. Springer Spektrum. https://doi.org/10.1007/978-3-662-49708-1">https://doi.org/10.1007/978-3-662-49708-110.1007/978-3-662-49708-1
Jeník, J., & Lokvenc, T. (1962). Die alpine Waldgrenze im Krkonoše Gebirge. Rozpravy Československé akademie věd, Řada matematických a přírodních věd, 72(1), 1–68.
Jirásek, J. (2002). Třída: Vaccinio-Piceetea Br.-Bl. in Braun-Blanquet, Sissingh et Vlieger 1939. In M. Husová, J. Jirásek, & J. Moravec (Eds.), Přehled vegetace České republiky. Svazek 3. Jehličnaté lesy (pp. 18–86). Academia.
Juvan, N., Košir, P., Marinšek, A., Paušič, A., & Čarni, A. (2013). Differentiation of the Piceetalia and Athyrio-Piceetalia forests in Slovenia. Tuexenia, 33, 25–48.
Klika, J. (1929). Lesní typy v rámci našeho lesního geobotanického prozkumu a jejich vztah k lesnictví. Sborník Československé akademie zemědělské, 4, 229–284.
Klika, J. (1936). Das Klimax-Gebiet der Buchenwälder in den Westkarpathen. Beihefte zum Botanischen Centralblatt, Abteilung B., Systematik, Pflanzengeographie, 55, 373–418.
Klika, J. (1944). B. Společenstva jevnosnubných rostlin. In J. Klika, & E. Hadač (Eds.), Rostlinná společenstva střední Evropy. Příroda, 36(8), 257–259 & 36(9), 281–295.
Kobzáková, D. (1987). Fytocenologicko-ekologické pomery klimaxových smrečín pravých svahov Tichej doliny v Západných Tatrách. [Unpublished Master’s thesis]. Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského.
Kočický, D., & Ivanič, B. (2011). Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Štátny geologický ústav Dionýza Štúra. Retrieved February 22, 2021, from http://apl.geology.sk/temapy/
Körner, C. (2012). Alpine Treelines: Functional Ecology of the Global High Elevation Tree Limits. Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-0348-0396-0">https://doi.org/10.1007/978-3-0348-0396-010.1007/978-3-0348-0396-0
Krajčí, J., & Barančok, P. (2009). Lesné spoločenstvá okolia Veľkého Boku. In P. Turis, & Ľ. Vidlička (Eds), Príroda Nízkych Tatier, 2 (pp. 77–85). Správa národného parku Nízke Tatry.
Krajina, V. (1933). Die Pflanzengesellschaften des Mlynica-Tales in den Vysoké Tatry (Hohe Tatra): Mit besonderer Berücksichtigung der ökologischen Verhältnisse. II. Teil. Beihefte zum Botanischen Centralblatt, Abt. II, 51(1), 1–224.
Kubinská, A. (Ed.) & Janovicová, K. (1998). Machorasty. In K. Marhold, & F. Hindák (Eds.), Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska (pp. 297–331). VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.
Kubíček, F., Šomšák, L., Šimonovič, V., & Szabo, J. (1992). Produkčno-ekologická a fytocenologická charakteristika bylinnej vrstvy lesných ekosystémov troch tatranských dolín (Furkotská, Siedmich prameňov, Zadné Meďodoly). Zborník prác o Tatranskom národnom parku, 32, 273–305.
Kubíček, F., Šimonovič, V., Minarčic, P., & Šomšák, L. (1996). Produkčná analýza bylinnej vrstvy niektorých menej zastúpených vápencových smrečín a jedlín Tatranského národného parku. Štúdie o Tatranskom národnom parku, 1(34), 89–108.
Kučera, P. (2007). Západokarpatské smrečiny: Komentovaný literárny prehľad. [Spruce woodlands of the Western Carpathians: A commented literature survey]. [Unpublished doctoral dissertation]. Botanický ústav Intitute of botany SAS.
Kučera, P. (2012a). Vegetačný stupeň smrečín v Západných Karpatoch – rozšírenie a spoločenstvá: Spis so zvláštnym zreteľom na pohorie Veľká Fatra. Botanická záhrada UK v Bratislave.
Kučera, P. (2012b). Remarks on the intramontane continentality of the Western Carpathians defined by the absence of Fagus sylvatica. Thaiszia – Journal of Botany, 22(1), 65–82.
Kučera, P. (2013b). Two notes to syntaxa names stemmed from Polish geobotanical studies. Hacquetia, 12(1), 133–140. https://doi.org/10.2478/HACQ-2013-0004">https://doi.org/10.2478/HACQ-2013-000410.2478/hacq-2013-0004
Kučera, P. (2015b). On the Occurrence of Natural Norway Spruce Woodland in the Pieniny Mts (Western Carpathians). Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 11(2), 123–138. https://doi.org/10.1515/aslh-2015-0010">https://doi.org/10.1515/aslh-2015-001010.1515/aslh-2015-0010
Kučera, P. (2017). Two groups of Pinus cembra forest communities in the Tatras. Acta Botanica Hungarica, 59, 389–425. https://doi.org/10.1556/034.59.2017.3-4.7">https://doi.org/10.1556/034.59.2017.3-4.710.1556/034.59.2017.3-4.7
Kučera, P. (2019a). Syntaxonomical classification of wet woodlands with Picea abies in Slovakia. Ukrainian Botanical Journal, 76(4), 316–343. https://doi.org/10.15407/ukrbotj76.04.316">https://doi.org/10.15407/ukrbotj76.04.31610.15407/ukrbotj76.04.316
Kučera, P. (2019b). Pinus cembra communities in the Tatras – comments to the study of Zięba et al. Tuexenia, 39. 161–180. https://doi.org/10.14471/2019.39.013">https://doi.org/10.14471/2019.39.013
Kučera, P., & Barančok, P. (2021). Contribution to knowledge on the variability of Arolla pine woodlands of the northeastern Tatra Mountains. Contribuţii Botanice, LVI, 29–43. https://doi.org/10.24193/Contrib.Bot.56.3">https://doi.org/10.24193/Contrib.Bot.56.310.24193/Contrib.Bot.56.3
Kučera, P., & Kliment, J. (2011). On the nomenclature and syntaxonomy of the phytosociological survey “Die Wälder und Gebüsche Österreichs”: examples of the class Piceetea excelsae Klika 1948. Thaiszia – Journal of Botany, 21(2), 85–92.
Kulczyński, S. (1928). Zespoły roślin w Pieninach. – Die Pflanzenassoziationen der Pieninen. Bulletin International de l’Académie Polonaise des Sciences et des Lettres, Classe des Sciences Mathématiques et Naturelles, Série B., Sciences Natureles, 1928(Suppl. II., 1927), 57–203.
Kuoch, R. (1954). Wälder der Schweizer Alpen im Verbreitungsgebiet der Weißtanne. Mitteilungen der Schweizerischen Anstallt für das forstliche Versuchswesen, 30, 133–260.
Lakatosová, A. (1971). Fytocenologické pomery asociácie Adenostylo-Piceetum (Sill. 33) comb. nova v centrálnokarpatskej oblasti. In Ľ. Dzubinová, E. Fajmonová, A. Lakatosová, P. Pitoniak, J. Šimeková, R. Šoltés, & E. Véghová, Syntaxonomická charakteristika niektorých lesných spoločenstiev s prihliadnutím k výskytu druhu Sorbus aucuparia L. na Slovensku (pp. 230–231). [s. n.].
Lapin, M., Štastný, P., & Chmelík, M. (2005). Detection of climate change in the Slovak mountains. Hrvatski meteorološki časopis, 40(40), 101–104. https://hrcak.srce.hr/hmc
Löve, D. (1970). Subarctic and Subalpine: Where and What? Arctic and Alpine Research, 2(1), 63–73. https://doi.org/10.2307/1550141">https://doi.org/10.2307/155014110.2307/1550141
Marhold, K. (Ed.), Goliašová, K., Hegedüšová, Z., Hodálová, I., Jurkovičová, V., Kmeťová, E., Letz, R., Michalková, E., Mráz, P., Peniašteková, M., Šípošová, H., Ťavoda, O. (1998). Papraďorasty a semenné rastliny. In K. Marhold, & F. Hindák (Eds.), Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska (pp. 333–687). VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.
Mayer, H. (1974). Ökologie der Wälder und Landschaften. Band 3. Wälder des Ostalpenraumes: Standort, Aufbau und waldbauliche Bedeutung der wichtigsten Waldgesellschaften in den Ostalpen samt Vorland. Gustav Fischer.
Medwecka-Kornaś, A. (1972). Zespoły leśne i zaroślowe. In W. Szafer, K. Zarzycki (Eds.), A. Medwecka-Kornaś, J. Kornaś, S. Pawłowska, B. Pawłowski, A. Środoń, & A. Kozłowska, Szata roślinna Polski. Tom I (pp. 383–441). Państwowe Wydawnictwo Naukowe.
Mereďa, P., Majerová, M, Somlyay, L., Pekárik, L., & Hodálová, I. (2019). Genome size variation in the Western Carpathian Sesleria (Poaceae) species. Plant Systematics and Evolution, 305(10), 845–864. https://doi.org/10.1007/s00606-019-01622-1">https://doi.org/10.1007/s00606-019-01622-110.1007/s00606-019-01622-1
Michalko, J., & Berta J. (1972). Lesné spoločenstvá. In J. Bako, J. Berta, O. Ferianc, Z. Feriancová-Masárová, O. Fusán, J. Futák, S. Hejný, A. Jurko, L. Korbel, M. Kurpelová, M. Lukniš, (Scientific red.), Ľ. Mičian, J. Michalko, Š. Petrovič, Z. Schmidt, E. Šimo, F. Vilček, & M. Zaťko, Slovensko. Príroda (pp. 486–531). Obzor.
Michalko, J., Berta, J., Magic, D., & Maglocký, Š. (1980). Potenciálna prirodzená vegetácia. In: Atlas Slovenskej socialistickej republiky. Slovenská akadémia vied. Slovenský úrad geodézie a kartografie.
Mirek, Z., & Piękoś-Mirkowa, H. (1992). Plant cover of the Western Carpathians. Veröffentlichungen des Geobotanischen Institutes der ETH, Stiftung Rübel, 107, 116–150.
Moravec, J., Husová, M., & Neuhäuslová, Z. (2000). Fagetalia sylvaticae Pawłowski in Pawłowski, Sokołowski et Wallisch 1928. In J. Moravec (Ed.), M. Husová, M. Chytrý, & Z. Neuhäuslová, Přehled vegetace České republiky. Svazek 2, Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy (pp. 14–201). Academia.
Mucina, L., Maglocký, Š. (Eds.), Balátová-Tuláčková, E., Banásová, V., Berta, J., Dúbravcová, Z., Fajmonová, E., Hadač, E., Hejný, S., Jarolímek, I., Kontriš, J., Krahulec, F., Krippelová, T., Michalko, J., Michalko, M., Neuhäusl, R., Oťaheľová, H., Paclová, L., Petrík, A., Rybníček, K, Ščepka, A., Šomšák, L., Špániková, A, Uhlířová, J., & Zaliberová, M. (1985). A list of vegetation units of Slovakia. Documents phytosociologiques N. S., 9, 175–220.
Mucina, L., Bültmann, H., Dierßen, K., Theurillat, J., Raus, T., Čarni, A., Šumberová, K., Willner, W., Dengler, J., García, R. G., Chytrý, M., Hájek, M., Di Pietro, R., Iakushenko, D., Pallas, J., Daniëls, F. J., Bergmeier, E., Santos Guerra, A., Ermakov, N., Valachovič, M., Schaminée, J. H., Lysenko, T., Didukh, Y. P., Pignatti, S., Rodwell, J. S., Capelo, J., Weber, H. E., Solomeshch, A., Dimopoulos, P., Aguiar, C., Hennekens, S. M., & Tichý, L. (2016). Vegetation of Europe: hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal communities. Applied Vegetation Science, 19(Suppl. 1), 3–264. https://doi.org/10.1111/avsc.12257">https://doi.org/10.1111/avsc.1225710.1111/avsc.12257
Neuhäusl, R. (1994). Vegetační mapování. In J. Moravec, D. Blažková, S. Hejný, M. Husová, J. Jeník, J. Kolbek, F. Krahulec, V. Krečmer, Z. Kropáč, R. Neuhäusl, Z. Neuhäuslová-Novotná, K. Rybníček, E. Rybníčková, V. Samek, & J. Štěpán, Fytocenologie (Nauka o vegetaci) (pp. 306–322). Academia.
Neuhäuslová, Z. Blažková, D., Grulich, V., Husová, M., Chytrý, M., Jeník, J., Jirásek, J., Kolbek, J., Kropáč, Z., Ložek, V., Moravec, J., Prach, K., Rybníček, K., Rybníčková, E., & Sádlo, J. (2001). Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia.
Neuhäuslová-Novotná, Z. (1994). Rozšíření rostlinných společenstev a jejich funkce v krajině. In J. Moravec, D. Blažková, S. Hejný, M. Husová, J. Jeník, J. Kolbek, F. Krahulec, V. Krečmer, Z. Kropáč, R. Neuhäusl, Z. Neuhäuslová-Novotná, K. Rybníček, E. Rybníčková, V. Samek, & J. Štěpán, Fytocenologie (Nauka o vegetaci) (pp. 277–305). Academia.
Nižnanská, M. (1983). Beitrag zur Rekonstruktion der Waldbestände im östlichen Teil des Gebirges Slovenské Rudohorie mit Hilfe der Holzkohlenanalyse. Acta Facultatis rerum naturalium Universitatis Comenianae, Botanica, 30, 65–87.
Pawłowski, B. (1928). Guide des excursions en Pologne. I. Partie. Guide de l’excursion botanique dans les Monts Tatras (Environs du lac „Morskie Oko“ et du massif des „Czerwone Wierchy): Accompagné de le caractéristique géobotanique générale des Tatras. Orbis.
Pignatti, S. (1998). La foresta boreale di conifere. In S. Pignatti, A.Bartoli, C. Blasi, G. Bolognini, F. Clauser, M. Codogno, M. De Lillis, G. Dowgiallo, A. Lapresa, P. L. Nimis, S. Piersanti, G. Pignatti, & P. Rombolà, I boschi d’Italia: Sinecologia e biodiversità (pp. 125–169). UTET.
Pignatti, S., & Pignatti, E. (2014). Plant Life of the Dolomites: Vegetation Structure and Ecology. Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-642-31043-0">https://doi.org/10.1007/978-3-642-31043-010.1007/978-3-642-31043-0
Pišút, I. (ed.), Guttová, A., Lackovičová, A., & Lisická, E. (1998). Lichenizované huby (lišajníky). In K. Marhold, & F. Hindák (Eds.), Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska (pp. 229–295). VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.
Plesník, P. (1975). Horná hranica lesa v Lúčanskej Malej Fatre. Zborník Pedagogickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave so sídlom v Trnave, Prírodné vedy, Geografia, 4, 103–130.
Plesník, P. (1978). The Upper Timberline in the Veľká (Great) Fatra Mountain. Acta Facultatis rerum naturalium Universitatis Comenianae, Geographica, 16, 7–56.
Pokorný, P., Jankovská, V., & Horáček, I. (2015). České Hercynikum versus Západní Karpaty: Klíčové biogeografické rozhraní Evropy v posledním glaciálu. Zprávy České botanické společnosti, 50(2), 165–180.
Polák, M., Bujnovský, A., Kohút, M. (Eds.), Filo, I., Pristaš, J., Havrila, M., Vozár, J., Mello, J., Rakús, M., Buček, S., & Lexa, J. (1997). Geologická mapa Veľkej Fatry. Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky.
Randuška, D. (1986). Typologická klasifikácia lesov v SSR. In D. Randuška, J. Vorel, & K. Plíva Fytocenológia a lesnícka typológia (pp. 143–220). Príroda.
Rivas-Martínez, S. (1968). Estudio fitosociológico de los bosques y matorrales pirenaicos del piso subalpino. Publicaciones del Instituto de biologia aplicada, 44, 5–44.
Rivas-Martínez, S., Fernández-González, F., Loidi, J., Lousã, M., & Penas, A. (2001). Syntaxonomical checklist of vascular plant communities of Spain and Portugal to association level. Itinera Geobotanica, 14, 5–341.
Rivas-Martínez, S., Asensi, A., Díez-Garretas, B., Molero, J., Valle, F., Cano, E., Costa, M., Villar, L., Díaz, T. E., Prieto, J. A. F., Llorens, L., del Arco, M., Fernández, F., Sánchez-Mata, D., Penas, Á., Herrero, L., del Río, S., Masalles, R., Ladero, M., Amor, Á., Izco, J., Amigo, J., Loidi, J., Navarro, G., Cantó, P., Alcaraz, F., Báscones, J. C., & Soriano, P. (2011). Mapa de series, geoseries y geopermaseries de vegetación de España [Memoria del mapa de vegetación potencial de España, 2011]. Parte II. Itinera Geobotanica, 18(1), 1–424.
Samek, V., Jančařík, V., Kriesl, A., & Materna, J. (1957). Lesní společenstva severního úbočí Vysokých Tater (Část I. Javorová dolina). Lesnícky časopis, 3(1), 3–38.
Sauberer, N., & Willner, W. (2007). Kurze Einführung in die Naturund Landschaftsgeschichte Österreichs. In W. Willner, G. Grabherr (Eds.), A. Drescher, Ch. Eichberger, A. Exner, R. F. Wilfried, S. Grabner, P. Heiselmayer, P. Karner, F. Starlinger, N. Sauberer, & G. M. Steiner, Die Wälder und Gebüsche Österreichs: Ein Bestimmungswerk mit Tabellen. 1 Textband (pp. 19–25). Elsevier.
Schmider, P., & Burnand, J. (1988). Waldgesellschaften im Fürstentum Liechtenstein. Kommentar zur vegetationskundlichen Kartierung der Wälder. Regierung des Fürstentums Liechtenstein.
Seibert, P. (1992). Klasse: Vaccinio-Piceetea Br.-Bl. in Br.-Bl. et al. 39. In Th. Müller, E. Oberdorfer, & P. Seibert, Süddeutsche Pflanzengesellschaften. Teil IV. Wälder und Gebüsche. A. Textband (pp. 53–80). Gustav Fischer.
Svoboda, P. (1939). Lesy Liptovských Tater: Studie o dřevinách a lesních společenstvech se zvláštním zřetelem k vlivům antropozoickým. Opera Botanica Čechica, 1, 1–164.
Stanová, V., Valachovič, M. (eds), Šeffer, J., Lasák, R., Galvánek, D., Dražil., T. Jarolímek, I., Zaliberová, M., Oťaheľová, H., Maglocký, Š., Kliment, J., Dúbravcová, Z., Uhliarová, E., Hrivnák, R., Ujházy, K., Petrík, A., Uhlířová, J., Bernátová, D., & Dítě, D. (2002). Katalóg biotopov Slovenska. DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie.
Szafer, W., Pawłowski, B., & Kulczyński, S. (1923). Die Pflanzenassoziationen des Tatra-Gebirges 1. Teil: Die Pflanzenassoziationen des Chochołowska-Tales. Bulletin International de l’Académie Polonaise des Sciences et des Lettres, Classe des Sciences Mathématiques et Naturelles, Série B, Sciences Natureles, 1923 (Suppl. 1923), 1–65.
Szafer, W., Kulczyński, S., Pawłowski, B., Stecki, K., & Sokołowski, M. (1927). Pflanzenassoziationen des Tatra-Gebirges: III, IV und V Teil, (Tafeln 1–12). Bulletin International de l’Académie Polonaise des Sciences et des Lettres, Classe des Sciences Mathématiques et Naturelles, Série B, Sciences Naturelles 1927 (Suppl. 2, 1926), 1–144.
Šály, R. (1986). Pôdne pomery. In K.Vestenický, I. Vološčuk, I. (Supervisors), Z. Ambros, D. Bernátová, J. Bohuš, A. Bujnovský, A. Čaputa, J. Darola, Š. Fekete, M. Gajdoš, J. Galvánek, J. Kadlečík, J. Kliment, I. Kristek, R. Lacko, J. Lazebníček, V. Ložek, R. Midriak, P. Mitter, V. Peciar, B. Piskún, I. Pišút, M. Polák, V. Stockmann, J. Svatoň, R. Šály, K. Škovirová, & Z. Žuffová, Veľká Fatra: Chránená krajinná oblast (pp. 56–68). Príroda.
Šmarda, J. et al. (1971). K ekologii rostlinných společenstev Doliny Sedmi pramenů v Belanských Tatrách. Práce a štúdie Československej ochrany prírody, Séria III, 4, 1–208.
Šoltés, R. (1976). Phytozönotische Analyse des Verbandes Vaccinio-Piceion Br.-Bl. 1938 in den Westkarpaten. Acta Facultatis rerum naturalium Universitatis Comenianae, Botanica, 24, 139–167.
Thébaud, G., Roux, C., Bernard, Ch.-É., & Delcoigne, A. (2014). Guide d’identification des végétations du nord du Massif central: Associations végétales et habitat naturels. Presses universitaires Blaise Pascal.
Tichý, L. (c1998–2020). JUICE. Ver. 7.1.25. [Computer software]. L. Tichý, Brno. Program for analysis and classification of phytosociological tables and other quantitative ecological data sets. http://www.sci.muni.cz/botany/juice/
Tichý, L. (2002). JUICE, software for vegetation classification. Journal of Vegetation Science, 13(3), 451–453. https://doi.org/10.1111/j.1654-1103.2002.tb02069.x">https://doi.org/10.1111/j.1654-1103.2002.tb02069.x10.1111/j.1654-1103.2002.tb02069.x
Tichý, L., & Chytrý, M. (2006). Statistical determination of diagnostic species for site groups of unequal size. Journal of Vegetation Science, 17(6), 809–818. https://doi.org/10.1111/j.1654-1103.2006.tb02504.x">https://doi.org/10.1111/j.1654-1103.2006.tb02504.x10.1111/j.1654-1103.2006.tb02504.x
Tüxen, R. (1955). Das System der nordwestdeutschen Pflanzengesellschaften. Mitteilungen der Floristisch-soziologischen Arbeitsgemeinschaft N. F., 5, 155–176.
Uhlířová, J., & Bernátová, D. (1986). Nové lokality bradáčika srdcovitého (Listera cordata (L.) R. Br.) vo Veľkej Fatre a Slovenskom raji. Biológia (Bratislava), 41(5), 495–497.
Ujházyová, M., Ujházy, K., Máliš, F., Slezák, M., & Hrivnák, R. (2021) Syntaxonomical revision of the order Fagetalia sylvaticae Pawłowski ex Pawłowski et al. 1928 in Slovakia. Biologia (Bratislava), 76(7), 1929–1968. https://doi.org/10.2478/s11756-020-00661-1">https://doi.org/10.2478/s11756-020-00661-110.2478/s11756-020-00661-1
Unar, J., Unarová, M., & Šmarda, J. (1984). Vegetační poměry Tomanovy doliny a Žlebu spod Diery v Západních Tatrách: Část 1. Fytocenologické tabulky. Folia Facultatis scientiarum naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis, Biologia 35(10), 1–104.
Valachovič, M., Štubňová, E., Senko, D., Kochjarová, J., & Coldea, Gh. (2019). Ecology and species distribution pattern of Soldanella sect. Soldanella (Primulaceae) within vegetation types in the Carpathians and the adjacent mountains. Biologia (Bratislava), 74(7), 733–750. https://doi.org/10.2478/s11756-019-00200-7">https://doi.org/10.2478/s11756-019-00200-710.2478/s11756-019-00200-7
Voško, M., Kukla, J., Klubica, D., & Bublinec, E. (1990). Analýza ekologických faktorov a štruktúry lesných ekosystémov monitorovacích plôch. Zborník prác o Tatranskom národnom parku, 30: 227–275.
Vukelić, J., Alegro, A., & Šegota, V. (2010). Altimontanska-subalpska smrekova šuma s obrubljenim gladcem (Laserpitio krapfii-Piceetum abietis ass. nova) na sjevernom Velebitu (Hrvatska). Šumarski list, 134(5-6), 211–226.
Willner, W. (2007). Nomenklatorischer Anhang. In W. Willner, G. Grabherr (Eds.), A. Drescher, Ch. Eichberger, A. Exner, R. F. Wilfried, S. Grabner, P. Heiselmayer, P. Karner, F. Starlinger, N. Sauberer, & G. M. Steiner, Die Wälder und Gebüsche Österreichs: Ein Bestimmungswerk mit Tabellen. 1 Textband (pp. 219–245). Elsevier.
Willner, W., Grabherr, G. (eds), Drescher, A., Eichberger, Ch., Exner, A., Wilfried, R. F., Grabner, S., Heiselmayer, P., Karner, P., Starlinger, F., Sauberer, N., & Steiner, G. M. (2007). Die Wälder und Gebüsche Österreichs: Ein Bestimmungswerk mit Tabellen. 2 Tabellenband. Elsevier.
Willner, W., Theurillat, J.-P., Pallas, J., & Mucina, L. (2015). On the nomenclature of some high-rank syntaxa of European forest vegetation. Phytocoenologia, 45(1–2), 175–181. https://doi.org/10.1127/phyto/2015/0036">https://doi.org/10.1127/phyto/2015/003610.1127/phyto/2015/0036
Wraber, M. (1964). Eine neue Fichtenwaldgesellschaft am Übergang der Ostalpen in das dinarische Gebirge. Acta botanica Croatica, Vol. extraord., 125–132.
Wraber, M. 1(970). Die obere Wald- und Baumgrenze in den slowenischen Hochgebirgen in ökologischer Betrachtung. Mitteilungen der Ostalpin-dinarischen Gesellschaft für Vegetationskunde, 11, 235–248.
Zięba, A., Różański, W., & Szwagrzyk, J. (2018). Syntaxononomy of relic Swiss stone pine (Pinus cembra) forests in the Tatra Mountains. Tuexenia, 38, 155–176. https://doi.org/10.14471/2018.38.004">https://doi.org/10.14471/2018.38.004
Zięba, A., Różański, W., Bukowski, M., Ciesielska, B., & Szwagrzyk, J. (2019). Distribution and habitat conditions of Pinus cembra forests in the Tatra Mountains. Dendrobiology, 81, 86–96. https://doi.org/10.12657/denbio.081.010">https://doi.org/10.12657/denbio.081.01010.12657/denbio.081.010
Zlatník, A. (1957). Využití generálních typologických map k tvoření územních celků a jejich význam pro lesnickou praxi. Sborník Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně, 1957(2): 75–89.
Zlatník, A. (1959). Přehled slovenských lesů podle skupin lesních typů. Spisy Vědecké laboratoře biogeocenologie a typologie lesa Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně, 1959(3), 1–92.
Zlatník, A. (1970). Ekologicko-synekologický, cenologický a fytogeografický výskum na trvalých výskumných plochách. Zborník prác o Tatranskom národnom parku, 12, 79–152.
Zlatník, A. (1975). Ekologie krajiny a geobiocenologie jako vědecký podklad ochranu přírody a krajiny. TIS – Svaz pro ochranu přírody a krajiny, Vysoká škola zemědělská v Brně.
Zlatník, A. (1976). Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných v ČSSR. (Předběžné sdělení). Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 12(3–4), 55–64.
Zukrigl, K. (1973). Montane und subalpine waldgesellschaften am Alpenostrand unter mitteleuropäischem, pannonischen und illyrischen Einfluß. Mitteilungen der forstlichen Bundes-versuchsanstalt Wien, 101, 1–387.