Abstract
V silně oxidačních podmínkách, které mohou nastat v prostředí přehřáté páry nebo vody nadkritických parametrů, hrozí vysoce legovaným žáropevným ocelím nebezpečí přechodu legujících prvků (především chromu, molybdenu a wolframu) do oxidických sloučenin v nejvyšších oxidačních stavech, které jsou plynné. K podobnému jevu, tj. ke ztrátě ochranných vlastností pasivní vrstvy přechodem klíčových prvků do sloučenin v nejvyšších oxidačních stavech, které jsou rozpustné, dochází i během transpasivního rozpouštění ve vodných elektrolytech. V rámci práce bylo studováno elektrochemické chování chromových žáropevných ocelí a jednotlivých čistých legujících prvků v oblasti transpasivity a sekundární pasivity. Z naměřených výsledků vyplývá, že transpasivní rozpouštění použitých ocelí je dáno primárně přechodem Cr(III) → Cr(VI). Navazující oblast sekundární pasivity je vyvolána obohacením povrchové oxidické vrstvy o železo. Oblast přechodu transpasivity/sekundární pasivity je citlivá na výskyt fází vznikajících při tepelném zpracování nebo provozní expozici ve struktuře žáropevných ocelí. Na polarizačních křivkách se jejich přítomnost projeví výskytem výrazných lokálních maxim, která jsou pravděpodobně spojena s přednostním rozpouštěním fází obohacených o legující prvky. Chemická analýza ukázala, že během dlouhodobého ohřevu (650 °C / 20 000 h) se tyto fáze obohacují především o wolfram a molybden.