References
- ANTOŠ, Marek (2011). Pravomoci prezidenta republiky po zavedení přímé volby. Acta Universitatis Carolinae Iuridica. no. 4, pp. 27–41.
- ANTOŠ, Marek (2022). Demise předsedy vlády = demise vlády? V Čechách (spíše) ano, na Moravě (možná) ne. In FILIP, Jan; ŠIMÍČEK, Vojtěch; BENÁK, Jaroslav (eds.). Pocta Janu Svatoňovi k 70. narozeninám, Spisy Masarykovy univerzity: řada teoretická, Edice Scientia, sv. č. 734. Brno: Masarykova univerzita, pp. 209–32.
- BECKMANN, Matthew N.; KUMAR, Vimal (2011). How Presidents Push, When Presidents Win: A Model of Positive Presidential Power in US Lawmaking. Journal of theoretical politics. Vol. 23, no. 1, pp. 3–20. https://doi.org/10.1177/0951629810378545.
- BLAIS, André; MASSICOTTE, Louis; DOBRZYNSKA, Agnieszka (1997). Direct Presidential Elections: A World Summary. Electoral studies. Vol. 16, no. 4, pp. 441–55. https://doi.org/10.1016/S0261-3794(97)00020-6.
- BRUNCLÍK, Miloš (2014). Mezi Berlínem a Paříží: kam kráčí politický režim České republiky. In KUBÁT (et al.). O komparativní politologii a současné české politice. Miroslavu Novákovi k 60, pp. 57-77.
- BRUNCLÍK, Miloš (2020). Úřednické kabinety v Evropě. Brno: Books & Pipes.
- BRUNCLÍK, Miloš (2021). Three-Fold Gap: Researching Constitutional Conventions in the Czech Republic. A Review Article. Politologický časopis. Vol. 28, no. 1, pp. 20–36. https://doi.org/10.5817/PC2021-1-20.
- BRUNCLÍK, Miloš; KUBÁT, Michal (2017). Kdo vládne Česku? Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Barrister & Principal Publishing.
- BRUNCLÍK, Miloš; KUBÁT, Michal (2016). Český demokratický režim po roce 2012: přechod k poloprezidencialismu? Sociologický časopis. Vol. 54, no. 5, pp. 625–646. https://doi.org/10.13060/00380288.2016.52.5.274.
- BRUNCLÍK, Miloš; KUBÁT, Michal (2016). The Czech Parliamentary Regime After 1989: Origins, Developments and Challenges. Acta Politologica. Vol. 8, no. 2, pp. 5–29.
- CORRALES, Javier (2016). Can Anyone Stop the President? Power Asymmetries and Term Limits in Latin America, 1984–2016. Latin American Politics and Society. Vol. 58, no. 2, pp. 3–25.
- ČT24.cz (2023). Chtěl jsem Česko přiblížit prezidentskému systému, potvrdil Zeman. 2023. 5. 3. 2023 [cit. 2023-06-18]. Dostupné z WWW <https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3569489-chtel-jsem-cesko-priblizit-prezidentskemu-systemu-potvrdil-zeman>.
- VAN CRANENBURGH, Oda (2008). ‘Big Men’ Rule: Presidential Power, Regime Type and Democracy in 30 African Countries. Democratization. Vol. 15, no. 5, pp. 952–73. https://doi.org/10.1080/13510340802362539.
- DIAMOND, Larry (2002). Thinking About Hybrid Regimes. Journal of democracy. Vol. 13, no. 2, pp. 21–35. https://doi.org/10.1353/jod.2002.0025.
- DOYLE, David; ELGIE, Robert (2016). Maximizing the Reliability of Cross-National Measures of Presidential Power. British Journal of Political Science. Vol. 46, no. 4, pp. 731–41. https://doi.org/10.1017/S0007123414000465.
- DUVERGER, Maurice (1980). A New Political System Model: Semi-Presidential Government. European Journal of Political Research. Vol. 8, no. 2, pp. 165–87.
- ELGIE, Robert (2008). The Perils of Semi-Presidentialism. Are They Exaggerated? Democratization. Vol. 15, no. 1, pp. 49–66. https://doi.org/10.1080/13510340701768125.
- ELSTER, Jon (1991). Constitutionalism in Eastern Europe: An Introduction. The University of Chicago law review. Vol. 58, no. 2, pp. 447–82.
- EMMERT, Frank (2009). Rule of Law in Central and Eastern Europe. Fordham international law journal. Vol. 32, no. 2, pp. 551–586.
- GERRING, John (2004). What Is a Case Study and What Is It Good For? The American political science review. Vol. 98, no. 2, pp. 341–54.
- GIBSON, James (2006). Judical Institutions. In The Oxford Handbook of Political Institutions, Oxford handbooks of political science, pp. 514–35.
- GILMOUR, John B. (2002). Institutional and Individual Influences on the President’s Veto. The Journal of politics. Vol. 64, no. 1, pp. 198–218. https://doi.org/10.1111/1468-2508.00124.
- GRINC, Jan (2022). K možnosti kompetečního sporu mezi předsedou vlády a prezidentem republiky o jmenování člena vlády. In FILIP, Jan; ŠIMÍČEK, Vojtěch; BENÁK, Jaroslav (eds.). Pocta Janu Svatoňovi k 70. narozeninám, Spisy Masarykovy univerzity: řada teoretická, Edice Scientia, sv. č. 734. Brno: Masarykova univerzita.
- GUASTI, Petra (2020). The Impact of the COVID-19 Pandemic in Central and Eastern Europe: The Rise of Autocracy and Democratic Resilience. Democratic theory. Vol. 7, no. 2, pp. 47–60. https://doi.org/10.3167/dt.2020.070207.
- GUASTI, Petra; BUŠTÍKOVÁ, Lenka (2023). Varieties of Illiberal Backlash in Central Europe. Problems of Post-Communism. Vol. 70, no. 2, pp. 130–42. https://doi.org/10.1080/10758216.2022.2156889.
- HÁJEK, Lukáš (2023). Idiotic or Columbo’s Wife? Constitutional Conventions in the Czech Republic. East European Politics and Societies. https://doi.org/10.1177/0888325422114472.
- HENDRYCH, Dušan (1997). Čl. 62. In Ústava České republiky: komentář, Komentované zákony, Praha: Beck.
- HERC, Tomáš (2015). Čl. 62. In Ústava České republiky: Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky : komentář, Komentáře Wolters Kluwer. Kodex, Praha: Wolters Kluwer.
- HLOUŠEK, Vít (2014). Is the Czech Republic on Its Way to Semi-Presidentialism? Baltic journal of law & politics. Vol. 7, no. 2, pp. 95–118. https://doi.org/10.1515/bjlp-2015-0004.
- HOLLÄNDER, Pavel (2009). Základy všeobecné státovědy. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk.
- HUNTER, Richard J.; SHANNON, John H.; LOZADA, Hector R. (2022). The ‹Big Five› Decisions of the United States Supreme Court from June 2022: Ten Days of Consequences for the United States Supreme Court and the American People. Global Journal of Politics and Law Research. Vol. 10, no. 4, pp. 14–39.
- HUNTINGTON, Samuel P (1991). The Third Wave: Democratization in the Late Twentieth Century. Norman: University of Oklahoma Press.
- CHARVÁT, Jakub (2013). Analýza procesu zavádění přímé volby prezidenta v ČR. European Electoral Studies. Vol. 8, no. 2, pp. 146-159.
- ISHYAMA, John T.; VELTEN, Matthew (1998). Presidential Power and Democratic Development in Post-Communist Politics. Communist and post-communist studies. Vol. 31, no. 3, pp. 217–33.
- iDnes.cz (2000). Havel nechce Grégra ve vládě. 2000. 10. 2. 2000 [cit. 2023-04-10]. Dostupné z WWW: <https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/havel-nechce-gregra-ve-vlade.A000210083009domaci_itu>.
- iRozhlas (2018). Prezident Zeman nikdy nejmenuje Pocheho ministrem, reagoval Ovčáček na twitteru. 16. 6. 2018 [cit. 2023-04-10]. Dostupné z WWW: <https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/miroslav-poche-milos-zeman-vlada-andrej-babis-jan-hamacek_1806161840_ako>.
- iRozhlas (2019). Zeman nejmenuje Šmardu ministrem kultury. Požádal Hamáčka o jiného kandidáta. 14. 8. 2019 [cit. 2023-04-10]. Dostupné z WWW: <https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-milos-zeman-michal-smarda-ministr-kulturycssd_1908141536_per>.
- JENNINGS, Sirlvor (1959). Cabinet Government. The American political science review. Vol. 53, no.3, pp. 863–890.
- KÁČER, Marek (2022). Shaping the appointment powers of the Slovak president under constitutional conventions. Acta Politologica. Vol. 14, no. 1, pp. 1–16. https://doi.org/10.14712/1803-8220/26_2021.
- KARL, Terry Lynn; SCHMITTER, Philippe C. (1991). Modes of Transition in Latin America, Southern and Eastern Europe. International social science journal. Vol. 43, no. 2.
- KINDLOVÁ, Miluše (2008). Ústavní zvyklosti jako součást ústavy (komparace common-wealthského přístupu a judikatury Ústavního soudu ČR). In Pocta Jánu Gronskému, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
- KLIMEK, Antonín (1996). Boj o hrad. Panevropa.
- KOUDELKA, Zdeněk (2018). Prezident republiky. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges.
- KOUDELKA, Zdeněk (2019). Prezident nemusí jmenovat ministra. Česká justice. Dostupné z WWW: <https://www.ceska-justice.cz/blog/prezident-nemusi-jmenovat-ministra/>.
- KOPEČEK, Lubomír (2010). Éra nevinnosti: česká politika 1989-1997. Brno: Barrister & Principal.
- KOPEČEK, Lubomír (2015). Deformace demokracie?: opoziční smlouva a česká politika v letech 1998-2002. Brno: Barrister & Principal.
- KOPEČEK, Lubomír (2022). Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy. Brno: Books & Pipes.
- KUBÁT, Michal (2013). Současná česká politika: co s neefektivním režimem? Prague: Barrister & Principal.
- KUZIO, Taras (2005). From Kuchma to Yushchenko Ukraine’s 2004 Presidential Elections and the Orange Revolution. Problems of post-communism. Vol. 52, no. 2, pp. 29–44.
- KYSELA, Jan (2006). Česká republika mezi poloprezidentským a parlamentním režimem?. Politologická revue. Vol. 12, no. 1, pp. 5-28.
- KYSELA, Jan (2008). Prezident republiky v ústavním systému ČR – perspektiva ústavněprávní. In Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských režimech - Česká republika v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán.
- KYSELA, Jan (2019). Dělba moci v kontextu věčného hledání dobré vlády. Praha: Leges.
- LINEK, Lukáš et al. (2007). Volby do Evropského parlamentu 2004. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
- LINZ, Juan J. (1990). The Perils of Presidentialism. Journal of democracy. Vol. 1, no. 1, pp. 51–69.
- MATTHES, Jörg; KOHRING, Matthias (2008). The Content Analysis of Media Frames: Toward Improving Reliability and Validity. Journal of communication. Vol. 58, no. 2, pp. 258–79. https://doi.org/10.1111/j.1460-2466.2008.00384.x.
- METCALF, Lee Kendal (2000). Measuring Presidential Power. Comparative political studies. Vol. 33, no.5, pp. 660–685.
- MLEJNEK, Josef (2014). Prezidenti a magie charizmatického panství. In KUBÁT, Michal; LEBEDA, Tomáš (a kol.). O komparativní politologii a současné české politice. Miroslavu Novákovi k 60. pp. 37-43.
- MOLEK, Pavel (2010). Čl. 68. In Ústava České republiky: komentář, Praha: Linde, 842.
- MUNCK, Gerardo L.; LEFF, Carol (1997). Modes of Transition and Democratization: South America and Eastern Europe in Comparative Perspective. Comparative politics. Vol. 29, no. 3, pp. 343–62.
- NAVARRETE, Rosa M.; CASTILLO-ORTIZ, Pablo Castillo (2020). Constitutional Courts and Citizens’ Perceptions of Judicial Systems in Europe. Comparative European politics. Vol. 18, no. 2, pp. 128–50. https://doi.org/10.1057/s41295-019-00154-9.
- NOVÁK, Miroslav; BRUNCLÍK, Miloš (2008). Postavení hlavy státu v parlamentních a polo-prezidentských režimech: Česká republika v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán.
- Novinky.cz (2005). Klaus odmítl jmenovat Ratha ministrem. 20. 10. 2005 [cit. 2023-04-10]. Dostupné z WWW: <https://www.novinky.cz/clanek/domaci-klaus-odmitl-jmenovat-ratha-ministrem-40107500>.
- NEWMAN, Gerald L. (2004). The Uses of International Law in Constitutional Interpretation. American Journal of International Law. Vol. 98, no. 1, pp. 82–90. https://doi.org/10.2307/3139258.
- PAVLÍČEK, Václav (1998). Čl. 62. In Ústava a ústavní řád České republiky: komentář. Díl 1, Ústavní systém, Zákony - komentáře, Praha: Linde.
- PAVLÍČEK, Václav (2008). ‘Prerogativy nebo správní akty prezidenta republiky?’ In ŠIMÍČEK, Vojtěch (ed.). Postavení prezidenta v ústavním systému České republiky. Brno: Mezinárodní politologický ústav, pp. 129–48.
- PETROVA, Tsveta; POSPIESZNA, Paulina (2021). Democracy Promotion in Times of Autocratization: The Case of Poland, 1989-2019. Post-Soviet affairs. Vol. 37, no. 6, pp. 526–43. https://doi.org/10.1080/1060586X.2021.1975443.
- PITHART, Petr (2014). Úvaha o prezidentech na hradě českých králů. Dvě dispozice: k pasivitě v podhradí a k vůdcovství na Hradě. Politologická revue. Vol. 20, no. 2, pp. 5-18.
- PÓCZA, Kálmán (2019). Constitutional Politics and the Judiciary: Decision-Making in Central and Eastern Europe. London: Routledge.
- POGANY, Istvan (1993). Constitutional Reform in Central and Eastern Europe: Hungary’s Transition to Democracy. The International and comparative law quarterly. Vol. 42, no. 2, pp. 332–55.
- PYTLAS, Bartek (2021). Party Organisation of PiS in Poland: Between Electoral Rhetoric and Absolutist Practice. Politics and Governance. Vol. 9, no. 4, pp. 340–53. https://doi.org/10.17645/pag.v9i4.4479.
- ROSSI, Michael (2020). Slovakia after Fico: Systemic Change or More of the Same? Politologický časopis. Vol. 27, no. 3, pp. 235–58. https://doi.org/10.5817/PC2020-3-235.
- RYCHETSKÝ, Pavel (2015). Čl. 68. In Ústava České republiky: Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: komentář, Komentáře Wolters Kluwer. Kodex, Praha: Wolters Kluwer, 688.
- SADURSKI, Wojciech (2019). Poland’s Constitutional Breakdown. Oxford: Oxford University Press.
- SARTORI, Giovanni (1991). Comparing and Miscomparing. Journal of theoretical politics. Vol. 3, no. 3, pp. 243–57. https://doi.org/10.1177/0951692891003003001.
- SARTORI, Giovanni (1994). Semi-Presidentialism. In Comparative Constitutional Engineering: An Inquiry into Structures, Incentives and Outcomes, International Economic Association Series. London: Palgrave Macmillan UK, 121–40.
- ŠEDO, Jakub; BRŠŤÁKOVÁ, Pavlína (2009). Pozice rumunského prezidenta v ústavě a v praxi po roce 1989. Politologická revue. Vol. 15, no. 2, pp. 23–47.
- ŠEDO, Jakub; MUSILOVÁ, Markéta (2013). Diskuse o zavedení přímé volby prezidenta v České republice a její schválení. In ŠEDO, Jakub (a kol.). České prezidentské volby v roce 2013. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
- SHEERAN, Scott (2013). Routledge Handbook of International Human Rights Law. London: Taylor & Francis.
- SHUGART, Matthew (1992). Presidents and Assemblies: Constitutional Design and Electoral Dynamics. Cambridge: Cambridge University Press.
- Spor o kontrasignaci rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování guvernéra a viceguvernéra ČNB - Pl.ÚS 14/01 Ze Dne 20. 6. 2001. 2001.
- STROM, Kaare; MÜLLER, Wolfgang C., BERGMAN, Torbjörn, and European Consortium for Political Research (2008). Cabinets and Coalition Bargaining: The Democratic Life Cycle in Western Europe. Oxford: Oxford University Press.
- SZENTE, Zoltán (2021). The Twilight of Parliament – Parliamentary Law and Practice in Hungary in Populist Times. International Journal of Parliamentary Studies. Vol. 1, no. 1, pp. 127–45.
- SZWED, Marcin (2022). The Polish Constitutional Tribunal Crisis from the Perspective of the European Convention on Human Rights. European Constitutional Law Review. Vol. 18, no. 1, pp. 132–54. https://doi.org/10.1017/S1574019622000050.
- ŠIPULOVÁ, Katarína; SMEKAL, Hubert (2021). Between Human Rights and Transitional Justice: The Dilemma of Constitutional Courts in Post-Communist Central Europe. Europe-Asia Studies. Vol. 73, no. 1, pp. 101–30. https://doi.org/10.1080/09668136.2020.1841739.
- TAVITS, Margit (2009). Direct Presidential Elections and Turnout in Parliamentary Contests. Political Research Quarterly. Vol. 62, no. 1, pp. 42–54.
- TAYLOR, Greg (2014). Convention by Consensus: Constitutional Conventions in Germany. International journal of constitutional law. Vol. 12, no. 2, pp. 303–29. https://doi.org/10.1093/icon/mou027.
- VYHNÁNEK, Ladislav (2016). Čl. 54 [Postavení prezidenta republiky]. In Ústava České republiky: Komentář, Beckova edice komentované zákony, Praha: C.H. Beck.
- WINTR, Jan. 2020. Principy českého ústavního práva. 5. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk.
- WINTR, Jan; ANTOŠ, Marek Antoš; KYSELA, Jan (2016). Direct Election of the President and Its Constitutional and Political Consequences. Acta Politologica. Vol. 8, no. 2, pp. 145–63.